Dolní Žleb Company

Není nic co by nebylo Dharma. Dharma není egoistický náboženství, Dharma je cesta.

.

Dharma je vše , co učiníš.

Dharma je vše okolo nás. Úkolem živých stvoření je něco vykonat. Lidé by měli vědět, co je jejich smyslem života, a co je v jejich schopnostech učinit.

A to je odlišuje od jiných, živých stvoření .

PUNE 16.11. 2009 ve 12:30 místního času sedíme s Pejtou na nádraží v Pune, pijeme kafe, první den v Indii a venku chčije jak kráva. Zahumusený město, dusno, déšť a smrad. Nějaké skály dvanáct a osmdesát kilometrů od města. Prej cesty do sedm cé plus. Nezjistíme. Nejlevnější hotel dvanácset rupií. Prší a jezdit do skal autobusem nechcem. Pejta má ráda spáry , mám pytel friendů Rock Empire z Hudáče , už se nemůžu dočkat, až je do nějaké spáry založím. Chceme skály a chceme do přírody, už nechcem experimentovat. Začneme v Hampi.

Když tam je žula a bouldry, budou tam i spáry. Pejta nemá ráda bouldering.

Ale určitě to chce ještě zkusit, a v Hampi to bude ideální. Tak doufám, že jí to bude bavit. Kousíček od deprese, z divného města ,kupujem lístky a vlakem, pak s příplatkem ve vlaku ,neb nemáme rezervaci, do Hospetu a pak rikšou půl hoďky do Hampi ,kde 17.11. s východem slunce propadáme euforii. Z krásného místa, z překrásných chrámu, z nádherných kamenů prapodivně poskládaných, všude i ve městě , a hlavně, ze všeho nového okolo nás. Je to tu ještě krásnější ,než jsem si představoval .Při vyprávění Venci Traviče tenkrát u Kosti, Pilgrimage a Cuba s Mírou už byli stoprocentní zárukou toho, že v Hampi nemůžeme bejt zklamaný. A radost nemohlo zkazit ani rošláplé  hovno na cestě, ne, a nebylo se čemu divit, když tam jsou všude a člověk neví ,na co dřív se má dívat………………….

Koupání slona v řece, pokus přebrodit řeku rychle vzdávame,

a to dobře děláme ,neb později se dozvídáme . Že je znám ,případ úmrtí turistky ,po zaplavání v řece ,a druhý, po napití, loni, vyhrál prej tenkrát sázku, o sto rupií, že se nenapiješ ? Posilněn alkoholem, on, turista ,mladej kluk , prej se napil. Vyhrál sto rupií a druhý den umřel. Prej, vyprávěj se historky v Hampi. A za druhé, na přívozu potkáme Vitaliho a Míšu.  První informace, v češtině se krásně poslouchaj, už tu jsou tři týdny a zítra odjížděj. Dostáváme průvodce na Jungli plateau, který vůbec netuším , kde je, ale prej někde za jezerem. Moc děkujeme, časem ho využijem……

No na druhém břehu to už ale byla úplně jiná realita,

rýžová políčka,

palmy a příroda. Poloprázdná vesnička, místní si stěžují ,že je Hampi prázdný. No to nám to vůbec nevadí, je tu krásný klid. Pohodlný bydlení v bungalovech, skály nadohled, pohodlná restaurace a vysmátí hoši ,,Good morning my brother” ,skoro nic jiného od nich neuslyšíte, v Sunny resortu, kde jsme za dvěstě rupií na noc zakotvili . První den ,po dvou nočních v letadle a ve vlaku, prospíme, ale na druhý den za lezením vyrážíme . Rozlézám se s nějakým podezřele silným chlapíkem

( Chris ) ,který je podezřelej hlavně tím , že to je Ital a má bouldermatky od Padu, ale je vřelí a když vidí ,že nemáme bouldermatku, s  jeho ženou

( Stellou ) a fotografem a lezcem     ( Michelem ) nám je každou chvíli půjčují, a zadíčka nám chytají . Jsou skvělí a přátelští , a to, že Chris Core je kluk, co leze 8C+ bouldry, zatím ještě netuším.

Chtěl jsem jet do Indie přemýšlet o etice…………………………

( Ve filmech či na fotkách, kde hraju já , mě vždy, zachytila Pejta )

Chtěl jsem jet do Indie hledat rovnováhu……………………………

A pak jsem zjistil, že na tyhle blbosti nemám čas…………

To co se tady dělo , a to co bylo tady všude okolo nás, Nás naprosto pohltilo,

den měl půl hodiny a minuta nebyla,

čas se zapomněl, zbylo jen vedro……….a rozpálené kameny,

na které jsme se začali drápat…

ON SIGHT prej neexistuje, tak tedy na PP, na první pokusy, nic jiného mě nezajímalo, všude bylo tolik dalších a dalších věcí, že nebyl čas ztrácet čas ani sílu, prostě vylézt, a hned zas dál………….

ze začátku to procházelo, a to i do 7B, a já si občas přišel i silnej, nebo dlouhej ?    Na krátko..             Pak to stejně ale přišlo, a já začal padat, a začli bejt věci, které jsem nechtěl vzdávat, třeba jako tahle 6C hranka……………

kterou už jsem musel pokusovat……….

A další den Chris vzal mě, na nějakej, co je prej pěknej, a možná i za 8B. Nakonec je to Midlle way za 8A těch francouzkejch.  Chris ho tam ve vedru na slunci ,běnem půl hodky pošle, je silnej a po každém pádu křičí ,to půjde. No bodejť by nekřičel, to půjde, když je jedním z nejlepších bouldristů na světě. Cloud’s , camoooon, cloud’s camooooon a po pár pokusech

ho za přivolávání mráčků, suše tam pošle ……….gratulace !!!!!!

Motivuje mě, ať to taky zkusím. Převisu a malých chytů ,ale ,hrozně se děsím . 8A nedávám, ani když je tření. Ale když tu jsou ty bouldermatky ? Tak to musím……. Dám tam tři pokusy, ale udržet lištu a přešáhnout do chytu, je bohužel určitě, nad mojí sílu………

Tuším cestu ojebu, s výměnou, v tom pravým chytu, ale raději na to, hned zapomenu…………

A protože nechci ani ošidit a uspěchat, těch děsně rychlejch, za to krásnejch ( jak to u krásných dní většinou bývá ) 75 dní v Indii, co jsme s Pejtou na různých místech prožili,  a chtěl bych se o to vše s Váma podělit, budu Vám to postupně servírovat v takové (doufám ,že né moc nudné ) virtuální sérii. Doufám, že Vám to pomůže, udělat si lepší obrázek, o lezení v Indii. Tak zatím za Vaší pozornost ,děkuji…………………

Téma: Aktuality, Boulder February 4th, 2010